Bleskový průřez maskérským řemeslem
Bleskový průřez maskérským řemeslem
Efekty jako z Hollywoodu dostupné v našich 
novinkách!
Blíží se čarodějnice a to není jen důvod připravit špekáčky a suché dřevo. Jistě! Je to důvod i k přehlídce kostýmů a masek. Shodou okolností k nám dorazily novinky, bez kterých neudělají ani krok filmoví maskéři – a to nejen ti školou povinní, ale i ti velcí, skuteční. Řadíte zručné členy filmařských týmů až do modernějších fází kinematografie? Nenechte se zmást. Maskéři u herců věrně stojí už od samého počátku. S tím rozdílem, že dříve jim nepomáhaly žádné počítačové triky. Museli všechno zvládnout sami. Vydejte se s námi do prostředí plného umělé krve, tlusté vrstvy makeupu a tekutého latexu. Vydejte se s námi za těmi, co musí dokonale znát lidskou anatomii - stejně jako hercovu duši.
Věděli jste, že filmové masky mají původ tam, kde samotné filmy? Již u prvních (ještě němých!) hororů byla možnost vidět skutečné maskérské skvosty, které budily hrůzu. Neexistovaly ale ještě klasické pomůcky dnešních maskérů jako třeba pěnový latex. Maskéři si museli pomáhat tlustou vrstvou lepidla, sádrou, ale i rybími šupinami.
Planeta (dokonalých) opic
V roce 1968 získal prestižní ocenění John Chambers, který tvořil masky pro Planetu opic. A způsobil jimi skutečnou revoluci. Doba líčení nesměla být příliš dlouhá, herci museli mít umožněno jíst i pít o přestávkách – a v neposlední řadě muselo jít o masky, které nebudou směšné, ale dostačující (ba dokonce skvělé!) co do mimiky i dalších hledisek.
Chambers splnil všechno. A ještě všem vyrazil dech. Opičí tváře přizpůsobil dokonale svým lidským představitelům pomocí jejich fotografií a průhledné folie. Odlitky obličejů a precizní vymodelování opičích rysů doplnil konstrukcí, která umožňovala přirozený pohyb. Pot, který vidíte na opicích, navíc patřil skutečným hercům, až tak byly maska prodyšné! Chambers rovněž dokázal snížit dobu líčení na 1-3 hodiny (z původních více než šesti) díky tomu, že v době natáčení nahnal na plac až 200 maskérů najednou a vznikla skutečná maskérská továrna.
Historicky prvního „maskového“ Oskara dostal ale až v roce 1981 film Americký vlkodlak v Londýně. Maskér Rick Baker povýšil vcelku průměrně hodnocený film na mistrovský kousek v tomto řemesle a podle mnohých dodnes nebyl překonán.
Za zmínku stojí i trilogie Pán Prstenů, Hobit nebo prudce populární Hry o Trůny, kde vznikají vůbec nejzdařilejší masky všech dob – a pravidelně s přehledem vyhrávají filmové ceny.
Do hlubin hercovy i maskérovy duše
"Maskér musí být i dobrý psycholog,“ říká slavná česká maskérka Ilona Herman v rozhovoru s redakcí časopisu Marianne. Duše herce pro ni není nic neznámého. Jako doma je totiž v Hollywoodu. Robert de Niro i Nicolas Cage požadují při natáčení dokonce přímo ji a její práci. A že je to práce tvrdá. Většinu roku tráví maskér na cestách, a když herec natáčí v krkolomné pozici nebo na hrozném místě, je tam s ním – ač mimo záběr. Tvorba i nanášení masky může trvat až 12 hodin (!) a to mluvíme o ideálních podmínkách ve studiu. Natáčení v mrazu i hrozivém vedru totiž není nic neobvyklého. Přesto se vsadíme, že by maskéři neměnili. Tvrdou dřinu a únavu dozajista vynahradí lví podíl na skvostech současné kinematografie. Tu ovšem mají od samého počátku.
Zdroje:
http://www.forbes.cz/makeup-maskeru-filmovych-hvezd/
http://www.kultura21.cz/rozhovory/12974-bobo-sobotka-filmovy-masker-rozhovor
