Velikonoce
Jarní svátek (nejen) pro mláďata
Barevné a veselé Velikonoce jsou v křesťanském světě nejdůležitějším svátkem. Jeho umístění není vždy zcela jednoznačné, pravidla jsou ale jasná. Pro koledníky je to příležitost vyšlehat kamarádky, malé slečny mohou vyčinit klukům studenou vodou. Kde se ale berou takové tradice? A proč jsou ve Znojmě jiné než v Praze? Podívejte se s námi na jarní svátek, který charakterizují malovaná vajíčka, beránek a neposedná pomlázka.
Jak to všechno začalo
Podle křesťanské víry došlo třetí den po ukřižování Ježíše Krista k jeho zázračnému zmrtvýchvstání. Ke vzkříšení dochází na Boží hod velikonoční - Velikonoční pondělí je tedy vrcholem celých Velikonoc! Jeho stopy ale sahají ještě dál. Symboly jara či plodnosti najdeme téměř u všech národů dávných i pradávných. Ostatně Velikonoce jsou inspirovány židovským Pesachem, oslavami Keltů, Germánů a dokonce Egypťanů. Věděli jste, že Velikonoce trvají ještě celých 50 dní po Velikonočním pondělí? Končí až Letnicemi, které charakterizuje symbolická barva purpuru.
7 symbolů svátků jara
Jarní svátky připadají na následující neděli po prvním jarním úplňku. Dodnes můžeme Velikonoce ohraničit znamením Berana - od 23. března do 26. dubna.
1. Vajíčko
Nový život, symbol plodnosti a vzkříšení. Vejce patří k jarním svátkům od nepaměti. V Egyptě a staré Persii se vajíčka barvila na červeno - tento zvyk dodnes přetrval ve východním křesťanství jako symbol krve Krista. Ostatně i výraz "kraslice" je inspirován červenou barvou.
2. Beránek
Ovce či beran jsou pohanskými symboly plodnosti, v křesťanském světě je měkkoučký skot považován za přímý atribut Ježíše Krista. Jako malý beránek totiž byl obětován za spásu lidstva.
3. Kočičky
Věděli jste, že naše tradiční kočičky mohou ve skutečnosti symbolizovat palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma příchod Ježíše Krista?
4. Koledy a pomlázka
Víte, že pomlázka může být spletena až z 24 proutků? Většinou se pyšní ještě pletenou rukojetí a - samozřejmě! - barevnými stužkami. Pánové i kluci s nimi na Velikonoční pondělí vyráží hodovat. Děvčata i dámy podle pověsti musí být řádně vyšlehané, aby po celý rok zůstaly zdravé a veselé. Na Moravě je povoleno opatřit dámu výpraskem i odpoledne - ta pak může koledníkovi vyčinit kýblem studené vody. Výraz "pomlázka" je skutečně odvozen od "pomlazení." Tradičně proto chlapci splétají mladé proutí - pružné a plné síly.
5. Řehtačky
Od Zeleného čtvrtka se svolávalo k bohoslužbám hlučnými řehtačkami, trakařemi nebo mlýnky. Zvony totiž podle pověsti odletěly do Říma, tak za ně musí někdo vykonat práci. Poctivý rámus malých koledníků řinčí zejména v moravských vískách dodnes.
6. Moudrý zajíček
Věděli jste, že každý rok je vyrobeno téměř 90 milionů čokoládových zajíčků? Odkud vlastně ušatý symbol přišel? Opět můžeme zabrousit do dávné minulosti. Skromný zajíc je podle lidových pověstí malý, ale nad krále moudřejší. Zajíček také naděluje vajíčka! Tato tradice k nám doputovala z Německa - a získává si stále větší oblibu.
7. Koťata i štěňata
Jaro a první sluníčko vymrzlá země očekává, aby zahřála všemožná mládáta. Louky i lesy se hemží malými koloušky, kuřátky - a právě mrňousům Velikonoce také trošku patří. A to nejen zvířecím :)
Zdroje:
