Kalendáře - pomůcka s tradicí 10000 let
Kalendář – pomůcka s tradicí 10 000 let
„Obloha je nejzáhadnější část našeho života,“ píše se v britské internetové encyklopedii History World. Člověka v hluboké minulosti musela tato záhada děsit.
Byly fáze měsíce či období sklizně poprvé zaznamenány proto, aby lidé ulevili tomuto strachu? Patrně ano. V dnešní rychlé a moderní době se mohou klasické kalendáře zdát jako poněkud nostalgická pokojová dekorace. Mají ale právo si oddechnout. Jejich vznik totiž sahá až k samotným počátkům lidstva.
Jelení kost i kamenný kruh
Za jeden z nejstarších kalendářů se považuje čínský, egyptský, popřípadě babylonský, který vznikl kolem roku 3500. př. n. l. Skotské kopce ale ukrývají ten vůbec nejstarší. V kraji Aberdeenshire se našla značení lunárního cyklu, která pochází z doby před 10 000 lety! I na úsvitu lidstva si totiž vnímaví lovci povšimli prostoru mezi východem slunce a soumrakem – dnem, i mezi dvěma úplňky – měsícem.
Myslíte si, že to je všechno? Ale kdeže! V srbské oblasti archeologové nalezli zářezy v jelení kosti, které jsou dost možná prvním kapesním kalendářem na světě. Jsou jen o něco mladší než značky v Aberdeenshire. Velice oblíbené je považovat za gigantický kalendář i tajemný Stonehenge.
Mezi úsvitem a soumrakem
Kalendáře se dělí na tři tipy – lunární, solární a lunisolární. Právě nejstarší kalendáře lidského pokolení vycházejí z pozorování měsíce na obloze. Den tehdy začínal soumrakem a trval 354 dnů. Obvyklé bylo vkládání tzv. přestupného měsíce pro vyrovnání s realitou.
Nepřesnost lunárních kalendářů měly vyřešit kalendáře solární, které pracovaly s oběhem Země kolem Slunce. Přirozeně se ale kombinovaly s lunárními - takto vznikly lunisolární varianty. Délka roku odpovídá nám známým 365 dnům, rozdělení však probíhá na dvanáct měsíců v různé délce. Věděli jste, že lunárním kalendářem je inspirované i členění na týdny?
Velká část Evropanů se do 16. století orientovala podle kalendářního systému, který zavedl Julius Caesar v roce 46 př. n.l. Tento „juliánský“ kalendář začínal rokem 1, kdy se předpokládalo narození Ježíše Krista. Kalendář starého Říma tvořilo dvanáct měsíců a 355 dnů. Ač se počítalo s přestupným rokem, bylo nutné zavést i pomocný měsíc Mercedonius s délkou dvaceti osm dnů. Nestačilo to! Odchylka i přes četné úpravy byla ke konci 16. století příliš velká. Papež Řehoř XIII. ustanovil kalendář gregoriánský, který dobře známe i my. Používáme jej totiž společně s téměř celým světem.
Kalendář gregoriánský i socialistický
Víte, že moravské země gregoriánský kalendář dlouho odmítaly? Císař Rudolf II. se postaral o povinné zavedení, přesto se ale v roce 1584 slavily v Čechách Velikonoce o čtyři týdne dříve než na Moravě!
Židé se orientují podle kalendáře, který setrval v nezměněné podobě od 10. století. Pravoslavná církev gregoriánský kalendář dokonce dodnes nepřijala! Opožděné datování stanovuje Vánoce v Rusku nebo Řecku až na 7. ledna.
Během Velké francouzské revoluce byl ustanoven až fantastický kalendář oslavující zavedení nové éry a prudce odmítající pověry a předsudky.
Vladimír Iljič Lenin po říjnové revoluci zrušil Juliánský kalendář a nahradil jej sebevědomou sovětskou formou. Týden o pěti dnech a zrušení neděle ale nemělo valný úspěch.
Digitální a prudce se rozvíjející svět kalendářům otevřel dveře do mobilních aplikací i nejzákladnějších počítačových softwarů. Vysoce technické kousky, receptáře i malby na lesklém papíře jsou ale stále inspirovány zářezy na jelení kosti ze srbských plání.
Zdroje:
http://www.historyworld.net/wrldhis/PlainTextHistories.asp?historyid=ac06
https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_calendars
http://www.infoplease.com/ipa/A0002061.html
http://www.presny-cas-atomove-hodiny.cz/kalendare-historie-i-soucasnosti
http://stonehenge.cz/ucel-stonehenge/
http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/1997/landsbergerov%C3%A1_2006_bp.pdf?sequence=1
